Pustili jste se do výroby mýdel, studujete různé návody a všude se píše o tom, že mýdlo mícháte do vzniku stopy, a že musí projít gelovou fází? Ale nikde se už nepíše co to ta gelovka nebo stopa je, jak je poznat a k čemu jsou vlastně dobré?
Zde se Vám pokusím jednoduše vysvětlit, o co se teda jedná.
Ne! Gelová fáze v mýdle není podmínkou, avšak mýdla, která gelovou fází neproběhla, budou světlejší, měkčí a méně odolná. Bude jim také trvat mnohem déle, než dozrají a budou použitelná k mytí. Prvních pár dní až týdnů budou vykazovat nebezpečné hodnoty (vysoké pH, pozitivní FF test).
Někteří mýdlaři, schválně zabraňují gelové fázi u mýdel s mléčnou složkou. Jak jsem již psala výše, při gelové fázi vzniká teplo, mýdlo se zahřívá a to způsobuje, že cukry obsažené v mléčných produktech, začnou teplem karamelizovat a hnědnout. Pokud tomuto hnědnutí chceme zabránit, musíme zajistit, aby gelová fáze neproběhla. nejjednodušším způsobem je mýdlo vložit do ledničky.
Ano lze, a to hned několika způsoby.
Nejčastěji pomáháme mýdlu dosáhnout gelu pomocí tepla nebo množstvím vody.
Teplo dodávané mýdlu po nalití do formy urychlí vznik gelové fáze. Mýdlo se zahřívá v troubě po dobu 1-2 hodin na cca 50- 60°C (záleží na velikosti formy). Lze také mýdlovou formu zabalit do deky a umístit na teplé místo. Vznik gelu ovlivňuje i teplota, se kterou pracujeme, čím vyšší teplota olejů a louhu při smísení, tím vyšší pravděpodobnost vzniku gelové fáze.
Pozor! Při zahřívání mýdla v troubě, musíme mýdlo sledovat, aby nedošlo k jeho přehřátí (popraskání povrchu, vyvření z formy).
Další možností je množství vody, které použijeme k rozpuštění hydroxidu sodného. Čím více vody v receptuře, tím větší pravděpodobnost, že mýdlo gelovou fází projde. U mýdel s větším množstvím vody (okolo 38%) bude stačit formu pouze zabalit do deky. U množství vody úplně na spodní hranici (1:1 water: lye ratio) budeme teplo muset intenzivně dodávat a i tak je dost možné, že se gelu nedočkáme.
Dalšími způsoby jsou složky urychlující zmýdelnění (med, mléčné výrobky, alkohol, některé eo) u těchto mýdel není potřeba ani formu balit do deky, fáze gelu proběhne snadno i bez naší pomoci.
Stopa je mezi mýdlaři často zmiňovaný pojem.
Poté co smícháme louh s oleji a začneme intenzivně míchat, molekuly mastných kyselin olejů začnou reagovat s molekulami hydroxidu. Ve fázi, kdy je přibližně polovina a více tuků přeměněna na mýdlo, nemá tato naše směs už tendenci se od sebe oddělovat. V této chvíli se nám podařilo dosáhnout stabilní emulze. Pokud budeme ještě chvíli míchat, získáme okem viditelnou stopu. Pokud vytáhneme štěrku z hmoty a necháme padat kapky zpět do mísy, spatříme kapky ulpívající na povrchu mýdlové hmoty. Čím hustší stopa, tím déle se kapky na povrchu udrží.
Někteří mýdlaři stopu přirovnávají k pudingu. Hustá stopa=hustý puding. Slabá stopa= puding, který teprve začíná při vaření houstnout.
Na každý design mýdla potřebujeme jinak hustou stopu a protože je stopa nevratná reakce, je dobré znát možnosti, jak ji ovlivnit a vyhnout se tak problémům během výroby.
Zdroje: https://savondelisoleil.com/gelova-faze-v-mydle-za-studena/
Výroba mýdel přináší nejen radost z tvoření a možnost ovlivnit složení každého kousku, ale také výzvy v podobě zbytků a odřezků, které při každé várce vznikají. Většina mýdlařů si potrpí na dokonalé mýdlové kusy. Aby této dokonalosti bylo dosaženo, je často nutné vyrobené mýdlo různě ořezat, ohoblovat a získat tak dokonalý, požadovaný tvar. Co ale...
Taky máte své oblíbené oleje v mýdle? Já mám dva, jedním z nich je makadamiový olej a tím druhým je olej jojobový. Věděli jste, že jojobový olej vlastně není olej? A co to tedy je? Tak čtěte dál!
Recept na tělové mléko tu chybí, tak jsem jeden dala dohromady a tady ho máte.
